Ústav rezonanční medicíny (F5)

Ústav rezonanční medicíny, mezi obyvateli známý jako Rezonanční klinika, je specializované zdravotnické a výzkumné zařízení zaměřené na léčbu osob postižených Vzorem. Zabývá se neobvyklými fyzickými a psychickými změnami, které mohou vznikat po kontaktu s Fragmenty Vzoru, artefakty nebo při jiných projevech jeho působení.

Ústav kombinuje běžnou lékařskou péči s experimentálními diagnostickými a léčebnými metodami. Jeho lékaři se snaží porozumět účinkům Vzoru na lidský organismus, stabilizovat postižené pacienty a zabránit jejich další proměně. Díky specializovanému vybavení a odborníkům přijímá i případy, se kterými si ostatní zdravotnická zařízení nedokážou poradit.

Budova kliniky je charakteristická několika křídly postavenými v neobvyklých úhlech. Její znak tvoří stylizovaná lomená čára připomínající srdeční tep. Přezdívka Lomená klinika odkazuje nejen na tuto architekturu a symbol, ale také na zvláštní poruchy vnímání, které někteří pacienti po léčbě popisují. Rovné linie se jim mohou jevit jako zlomené, rozvětvené nebo nepřirozeně pokřivené.

V čele ústavu stojí profesor August Korda, zdvořilý a klidný muž s otcovským vystupováním. Navenek představuje záruku odbornosti, stability a odpovědného přístupu k pacientům. Ve skutečnosti mu však záleží především na zachování postavení ústavu, jeho financování a vztahů s vlivnými podporovateli. Je ochoten přehlížet i závažné problémy, pokud jejich zveřejnění ohrožuje pověst instituce.

Vedle veřejně známých oddělení se v ústavu nacházejí zabezpečené laboratoře a prostory s omezeným přístupem. Právě zde probíhá Projekt Galatea, tajný program vedený doktorkou Lenorou Veytovou. Jeho cílem je pomocí řízené expozice Vzoru vytvářet stabilní Operátory. Experimenty využívají nebezpečný artefakt označovaný jako Srdce a vyžádaly si již řadu obětí.

Většina zaměstnanců nemusí znát skutečný rozsah těchto pokusů. Lékaři a ošetřovatelé se mohou upřímně snažit pomáhat pacientům, zatímco jiná oddělení provádějí experimenty, jejichž výsledky jsou před veřejností i částí personálu utajovány. Někteří zaměstnanci si postupně začínají uvědomovat nesrovnalosti v dokumentaci, nevysvětlitelná úmrtí nebo zmizení pacientů.

Jedním z nich je Oskar Benda, pomocný zřízenec, který si pamatuje jména pacientů a zná servisní prostory ústavu. Během incidentu v laboratoři pomohl automatonu Adě dostat se k pacientům, čímž riskoval vlastní bezpečnost i osud své rodiny. Pokud by jeho účast vyšla najevo, mohl by být obviněn ze spolupráce s nebezpečnou aberací.

Mezi pacienty patří také Mira Radanová, bývalá dělnice z Rimside a slabá Operátorka Vzoru, vedená v experimentálním programu jako subjekt číslo 12. Přežila pokusy, které ji vážně poškodily, a bez pravidelného podávání léků se její stav rychle zhoršuje. Její svědectví by mohlo odhalit skutečnou povahu experimentů i okolnosti incidentu s Adou.

Ústav rezonanční medicíny tak představuje rozporuplnou instituci. Pro některé pacienty je jedním z mála míst, kde mohou získat skutečnou pomoc. Pro jiné se stává místem, odkud se už nikdy nevrátí. Pod stejnou střechou pracují obětaví lékaři, ambiciózní vědci i lidé ochotní obětovat pacienty ve jménu pokroku.

Největší tragédií Lomené kliniky je, že její veřejné poslání není pouhou lží. Ústav skutečně dokáže některým lidem pomoci. Právě díky tomu je mnohem obtížnější odhalit a zastavit experimenty, které se skrývají za jeho pověstí.